Ledy Slovenského ráje - 1.-3.2.2003
Z Poličky vyjíždíme v 19 hod a na parking autocampu Podlesok jsme okolo půlnoci.Přespáváme v autě a ráno okolo 11 hod vyrážíme s lezeckými cajky dolinou Suchá Belá,kde se nachází mnoho ledíků a ledopádů.I v zimním období jsou kaňony Slovenského ráje hojně navštěvovány turisty a fotografy.Zdejší prostředí však žádá určitou opatrnost,jelikož dřevěné lávky a žebříky vedoucí okolo vodopádů a ledů jsou namrzlé a vysněžené.Lezli jsme zde cca 5 ledopádů od 8 do 15 metrů a sklonu do 85°.Připraveni jsme však byli i na bivak ( předpověď počasí hlásila -18C ),ale přes to nás táhla představa,že by na Kláštorisku mohl někdo přebývat,s přibývajícími kiláčky batohy těžkly okolo 25 kg.Oh jaká to radost,když ze dveří noční chaty na Kláštorisku vylezla postavička a nabídla nám svoji pohostinnost a útulek před mrazem.Hold .....neodolali jsme.....
Druhý den nás probouzí nádherné slunečné ráno s výhledem na zasněžené Vysoké Tatry.V plánu máme Sokoliu dolinu a nejvyšší ledopád ve Slovenském ráji (Závojový vodopád) výšky cca 70m.Lezeme ve dvojkách,dva štandy celkem tři délky.Pěkné lezení a zajímavá přírodní scenérie.Ve vrchní části je struktura ledu poněkud rozrušená,ale celkově krásná dlouhá lezenice.Sestupujeme po žebřících vedoucí okolo ledopádu a Hanzi i slaňuje.Ideální k jištění: tři vývrtky postupové a dvě štandovací,je možnost jistit i na železných konstrukcích (mostíkách).Tož je pokročilá doba a tak sestupujeme Sokolí dolinou podél Bílého potoka(romantické údolí po dřevěných mostíkách) až k Prielomu Hornádu.Odtud to je ještě 3 hod na parking, což nám při nočním přesunu nepřidává na optimizmu.Místama jdem zaledněným korytem Hornádu a kde se led noří pod vodní hladinu radči stoupáme na turistickou cestu.I tak toho máme vcelku dost,některá místa jsou vyledněná a mačky se nechtějí nikomu vytahovat,jsou zde i místa nepříjemná a nebezpečná.Cesty jsou většinou zajištěné řetězy traverzující nad řekou a korytem.A tak konečně dorážíme okolo 20 hod k autu.Za oba dny jsme naturistovali asi 25 km a nastoupali metrů. No a aby to nebylo zas tak jednoduché,nemůžem natočit tranzita.Dva dny s teplotou -15 až 17°C dá baterce řádně zabrat..To je zákon schválnosti,ale s tím se vcelku dalo počítat.A tak nezbývá než najít někoho s autem.S Hanzkem jdem schánět civilizaci,máme štěstí že v autocampu Podlesok jsme natrefili na velmi příjemnou slečnou nebo paní,která je velmi ochotná a hned shání pomoc,dělá vše pro to abychom mohli dnes vyrazit k domovu.A tak nakonec přijíždí její otec p.Jakubec a jemu také velké díky,se nakonec daří Forda nastartovat.Je vidět,že dobří lidé stále žijí...Pak ještě poklábosíme,dáme po kapce a vyrážíme k našemu domovu.V Poličce jsme okolo 4 hodiny ranní.A alou spinkat.....Nezbývá než dodat.....krásný to výlet....a kéž by všechny akce končily jako v pohádce...